Není potřeba hledat zbytečné problémy

 

Málokdy ho vidíte ve špatné náladě. Jakub BEZDĚK hasí problémy v rámci týmu ÚDRŽBY. Některé jsou vtipné, jiné vážné, ale když ho posloucháte, nemáte pocit, že by něco nešlo vyřešit. Ostatně, sám to přiznává. Den poté, co jsme si povídali, zažil znovu výjimečnou situaci – oživoval jednoho z montérů fotovoltaiky na H3. Je fajn mít takového kolegu.

 

Několik lidí se vyjádřilo, že zosobňuješ jednu z propagovaných hodnot CLIMAXu – vztahy. Co pro tebe znamenají vztahy na pracovišti a jak se dají rozvíjet ve firmě?

 

Myslím si, že vztahy v každé firmě jsou důležité. Je fajn, když mezi zaměstnanci a kolegy panuje dobrá atmosféra. Myslím, že je to i povahou – snažím se s každým vycházet v pohodě, protože když člověk chce, tak to většinou jde. Je lepší řešit věci v klidu, hledat kompromisy a nevyhledávat zbytečně negativa a hádky.

 

 

 

Úsek ÚDRŽBY často zůstává neviditelný, ale přitom by to bez vás nešlo, jste takoví naši hasiči.

 

Držím se toho, že všechno jde nějak vyřešit. Když má někdo nějaký problém, prostě přijde, něco zkusíme, a snažím se najít nějakou alternativu. Ano, zasahujeme jen v případě, když je problém. Ale někdy je to i dobře. Každopádně, když se něco pokazí, jako třeba ucpaný záchod nebo něco podobného, jsme tam my, abychom to rychle vyřešili.

 

 

Máš nějaké oblíbené a neoblíbené činnosti?
Vyloženě oblíbenou nebo neoblíbenou činnost nemám. Vlastně se mi líbí, že údržba je tak rozmanitá – každý den děláme něco jiného. To mě na té práci baví. Nejsem zavřený v kanceláři a pokaždé mě čeká jiný úkol.

 

 

Takže tě v práci nic nerozhodí?

 

Když je nějaký problém, třeba s kanalizací nebo ucpaným záchodem, tak to často nejde úplně hladce. Napíšeš požadavek, zjistíme, kde je problém, a pak to vyřešíme. Občas to zahrnuje i nějaké komplikace, ale vždycky se to dá zvládnout.

 

 

Chceš říct, že neděláte nic, co by někdo považoval za nepříjemné?

 

Určitě to není vždycky příjemné, hlavně když jde o něco jako čištění lapolu (sběrného zařízení na tuky). Když jsem to dělal poprvé, bylo to dost nepříjemné. Člověk si ale zvykne. Ze začátku jsem si musel brát respirátor, ale pak už to bylo v pohodě.

 

 

Co vlastně řešíš obecně?

 

Teď nám třeba přibyde fotovoltaika, takže počítám s nějakým školením, kdyby se náhodou něco stalo. Nebo řeším servis výtahů, poptávám cenové nabídky po firmách, to jsem dřív nedělal a je to věc, která mě baví. Nejednou je někdo zaseknutý ve výtahu, třeba nedávno na H5, tak řeším servis, aby přijeli a dotyčného vyprostili.

 

 

 

A mezitím mu poskytuješ psychickou podporu.

 

Ano, výtah je pro tři osoby, jeli v něm čtyři. Tři chlapi a jedna žena. Tak jim říkám: „Nějak se tam zabavte.“ Ale hlavně jim musíš říct, že jsme tady. Třeba jedné paní se zasekly dveře na dámských záchodech a už začínala mít panický atak. Mysleli jsme, že vyskočí stropem.

 

 

Jak říkám, hasiči.

 

Řešíme třeba úrazy. Není to naše povinnost, ale prostě to děláme. Byl jeden úraz, pořezání, nečekali jsme na záchranku, ale dotyčného jsme naložili do auta a odvezli do nemocnice. Dělali jsme i první pomoc pro chlápka s epileptickým záchvatem, než přijela záchranka. I takové věci zažíváš.

 

 

Zažíváš taky stres?

 

Stres ani ne, ale už jsem v takovém stádiu, že večer přemýšlím, co bude druhý den, a plánuji. Nejhorší je, když přijde víkend – vstávám jako do práce, je pět hodin a jsem vzhůru.

 

 

Jak ses dostal na úsek ÚDRŽBY?

 

Předtím jsem pracoval ve výrobě. Přes zimu jsem ale vypomáhal údržbě, když bylo méně práce, a postupně jsem se dostal přímo do údržby. Otevřela se nová hala a protože jsem už vypomáhal na údržbě , zašel jsem za Romanem Havlem, slovo dalo slovo a dohodli jsme se. Byl to dobrý krok, protože teď mám tu možnost dělat pokaždé něco jiného, a ta rozmanitost mě opravdu baví.

 

 

 

Co spolupráce s ostatními kolegy v rámci firmy?

 

Snažím se být otevřený a pomáhat, kde to jde. Když někdo potřebuje poradit nebo pomoct, rád to udělám. Mám pocit, že v tak velké firmě je důležité, aby se lidé navzájem podporovali. Ať už jde o malou věc, nebo o složitější problém, vždycky je lepší, když si lidé pomáhají. Neexistuje pro mě „to nejde“.

 

 

Vidíš nějaké rozdíly v tom, jak firma fungovala, když byla menší, a teď, když vyrostla? Myslím halu a výrobu navíc.

 

Pro mě osobně se nic moc nemění. Ať je firma menší, nebo větší, stále řešíme podobné problémy. Jen je toho teď víc, ale snažíme se vše zvládnout v rámci našich možností.

 

 

Vím, že jsi teď začal dělat i fotografie pomocí dronu. Už je na marketingu využíváme. Jak jsi se k tomu dostal?

 

Byla to pro mě nová výzva. Nabídli mi, jestli bych nechtěl začít fotit naše realizace dronem, a já jsem tu nabídku přijal. Bylo to něco úplně jiného než moje běžná práce. Když poprvé vzlétnete dronem a vidíte svět z ptačí perspektivy, je to fakt skvělý pocit. Je to nová zkušenost, která mě baví.

 

 

 

Takže focení tě baví?

 

Jo, je to super. Je to jiný pohled na věc a zase něco nového. Když můžu pomoci a zároveň se naučit něco nového, tak do toho jdu. Tohle mě na tom baví nejvíc – ta rozmanitost a nové zkušenosti.

 

 

Vidíš se v budoucnu v nějaké jiné roli?

 

Těžko říct. Jsem spokojený s tím, co dělám teď. Když bude možnost se někam posunout a bude to pro mě zajímavé, nebránil bych se tomu. Ale jsem spokojený tam, kde jsem.

 

 

A ještě jedna věc. Jsi zároveň takovou tváří CLIMAXu. Vidět tě na všech fotkách, billboardech, videích…

 

Určitě to nevyhledávám, ale prostě je to moje povaha. Když můžu, pomůžu.